Národní institut pro další vzdělávání

Projektové činnosti

Je to mimořádně přínosné studium

Následující článek přináší rozhovor s absolventem 1. ročníku Funkčního vzdělávání probíhajícího v rámci projektu Klíče pro život - tedy vzdělávání pro manažery NNO a školských zařízení pro děti a mládež.


Rozhovor s Martinem Šromem Gingerem

Funkční vzdělávání v projektu Klíče pro život

Martina Šroma jsem v roce 2006 potkal - jako Gingera - na prestižní skautské instruktorské lesní škole Gemini, kde patřil k nepřehlédntelným hvězdám. Navíc si za specializaci zvolil můj obor myšlenkových základů skautingu, takže jsem měl možnost ho poznat skutečně dobře.
Jak to většinou bývá, po skončení ILŠ jsem jeho stopu ztratil. Až teď se vynořil (pro mě zcela nečekaně) jako frekventant funkčního vzdělávání projektu Klíče pro život. Je v současné době ředitelem jednoho z pracovišť Lipky, což je školské zařízení pro environmentální výchovu sídlící v Brně a okolí. Jeho práci Kvantifikace činnosti jako nástroj plánování vyhodnotila komise jako jednu z nejlepších v 1. ročníku.

1. Kdy a jak ses poprvé dozvěděl o Národním institutu dětí a mládeže a o projektu Klíče pro život? A jakou představu sis na základě toho o nás vytvořil? ;-)
Přesto, že se v oblasti neformálního vzdělávání pohybuji několik let, o NIDM jsem se dozvěděl až před dvěma lety, v souvislosti se zájmem o studium v projektu Klíče pro život. NIDM jsem chápal jako jakousi servisní organizaci ministerstva školství, která zaštiťuje oblast zájmového a neformálního vzdělávání na národní úrovni.

2. Co tě vedlo k tomu, že ses přihlásil do Funkčního vzdělávání v projektu Klíče pro život?
Jsem přesvědčen, že skutečný efekt přináší hlavně dlouhodobé cykly vzdělávání. Účastník má prostor realizovat co se dozvěděl a zejména zpětně konzultovat a upravovat aplikovaná řešení. Nikoli nevýznamným přínosem dlouhodobého vzdělávání jsou dobré osobní kontakty lidí ze stejného oboru a tím i opravdová vzájemná výměna zkušeností. Funkční vzdělávání v projektu Klíče pro život pro mě splňovalo vše výše uvedené.

3. Můžeš nejprve souhrnně říct, jak korespondovala realita s tvým očekáváním?
Realita předčila má očekávání. Bez nadsázky jde o nejpřínosnější studium, které jsem kdy absolvoval.

4. Zkus podrobněji (kriticky) zhodnotit obsahovou a organizační rovinu funkčního vzdělávání v Klíčích.
Jedná se o mimořádně přínosné studium z hlediska toho, jací lektoři jej připravují, a jak intenzivně je cíleno na to, co doopravdy v neformálním vzdělávání potřebujeme. Pracuji v zařízení pro environmentální vzdělávání. Podobáme se domu dětí a mládeže, specializovanému na přírodovědu a ekologii. V kurzu získávám praktická doporučení, jak toto zařízení řídit, propagovat a směřovat tak, aby v současném světě obstálo. Studium je mnohonásobně efektivnější a přínosnější než vysoké školy, které jsem studoval. Velice mi vyhovuje systém několika vícedenních setkání během roku, spojených s návštěvou a inspirací v podobném vzdělávacím zařízení, ve kterém působím já. Je to o to zajímavější, že ne vždy jde o inspiraci pozitivní. Někdy naopak v zařízení nefunguje vše optimálně a my můžeme na žebříčku kvality naše vlastní zařízení lépe ocenit. Největší plus ve zmiňovaném studiu vidím v celkové skladbě přednášek a koncepci studia. Chybí zde obecné úvody a teorie, které nelze aplikovat. Kurz nabízí pouze takový obsah, který můžeme bezezbytku téměř okamžitě aplikovat.

5. Co bys doporučil změnit, zlepšit, prohloubit pro další ročník?
Poněkud krkolomné jsou ve studiu jen e-learningové části, které nerad dělám, protože mám často pocit, že jsou příliš velkou ztrátou času a příliš uměle se snaží vypadat jako prospěšné. Netvrdím to však o všech e-learning částech studia. Pokud bych neměl zaměstnání, asi bych měl čas a chuť se ponořit do hloubky e-learningu, takto ho nemám. I tak to dělám po večerech a doma se na to tváří dost divně.

6. A co ostatní účastníci – vytvořili jste dobrou partu?
Samozřejmě, kolegové z kurzu jsou výborní, díky Klíčům pro život už proběhla nejedna návštěva a spolupráce.

7. I z jiných akcí (například skautských ;-)) jsi zvyklý na kvalitní lektory a instruktory. Zaujal tě někdo zvlášť z těch, kteří vás provázeli 1. ročníkem?
Kvalitní lektoři jsou podstatným úspěchem tohoto studia. Mohu jmenovat Jaroslava Jindru, Milana Appela nebo Aleše Bednaříka. Je velká čest se s těmito lektory setkat a spolupracovat.

8. V čem konkrétně ti ten 1. ročník pomohl z hlediska zásadního zkvalitnění plánování a řízení činnosti Rozmarýnku, což bylo tématem tvé ročníkové práce?
Prakticky jsme si prošli procesem strategického plánování naší vlastní organizace. Abychom mohli organizaci posunout dopředu, učili se motivovat a stimulovat zaměstnance. Má závěrečná práce právě vychází ze strategie pracoviště i stanovení osobních pracovních cílů zaměstnanců. Také vychází z předpokladu, že spokojený zaměstnanec je ten, který velmi dobře ví, co je jeho pracovní náplň a co už ne.

 

9. Podstatným nástrojem pro tuto kvalitativní proměnu je kvantifikace jednotlivých činností z hlediska časové náročnosti. Jak se v praxi dařilo toto sledování u vás zavést?
Zavedli jsme podrobné docházky, kde zaměstnanci vypisují s přesností na půlhodiny, jakou činnost každý den vykonávají. Po roce sledování jsem spočítal, kolik nejběžnější pracovní činnosti trvají času a nové pracovní náplně zaměstnanců nastavil s ohledem na tato čísla.

10. Jaký největší úspěch od startu téhle změny se u vás povedl a s čím nejvíc zápasíte?
Zaměstnanci jsou jednoznačně spokojenější, protože ví podstatně přesněji, kolik kterých činností po nich budu chtít a která práce jim už do úvazku nevleze. Naopak zápasíme s podrobnými docházkami – někteří, zejména humanitně ladění zaměstnanci nejsou schopni docházku vyplňovat pravidelně a dostatečně přesně. Zkreslené nebo neúplné docházky pak nejsou jako podklady pro zpřesněné náplně práce použitelné.

Ptal se Jiří Zajíc.